Vyskytují se zde rostliny, které jinde na Třebíčsku nenajdeme. Půda je hodně bazická a tím, že je spraše a sprašové zeminy silná vrstva, rostou v ní zajímavé rostliny. Význam lokality je také jako migrační trasa teplomilných druhů údolím Jihlavy směrem na západ zejména díky návaznosti na rozsáhlé stepní lokality v okolí Vladislavi.

Nejvýznamnější rostlinu prezentuje pipla osmahlá (Nonea pulla). Vyhledává suchá teplá a slunná stanoviště. Stráň je její okraj areálu, dál na Vysočině neroste. Další zajímavou rostlinu představuje třešeň křovitá (Prunus fruticosa) - reliktní lesostepní keř. Pro nás znamená lehce problémový prvek při údržbě lokality, protože ji tam chceme, ale zároveň se kvůli ní nedá moc sekat. Takže jsme to řešili ostrůvkovitou sečí, kdy se část posekla i s ní a třešeň se omladila.

Žije zde na ostřici měkkoostenné (Carex muricata) krasec aphanisticus elongatus (Další místo výskytu je u Dešova.), střevlík Lebia cruxminor, kudlanka nábožná.

 Na lokalitě se nachází jižně orientovaná kolmá stěna, kde žijí svižníci, majky, včelky. Tato stěna je památná. V roce 2009 v ní archeologové objevili ohryzané kosti mamuta, divokého koně, soba a pratura. Tato zvířata podle výzkumu pobíhala u Třebíče 15 - 30 tisíc let před n. l. (zdroj: článek http://zpravy.idnes.cz/ohryzane-kosti-vydaly-svedectvi-o-mamutech-a-praturech-na-vysocine-1pq-/zahranicni.aspx?c=A090327_141236_vedatech_jba).

 Na okraji lokality žije mravenec zrnojed (Messor structor) - velká kolonie. Má rád teplá výslunná stanoviště, do svých komůrek si schovává semena (zrna).

 Hodně jsme káceli janovce a trnky. Bohužel nám chybí dlouhodobější souhlas, proto je lokalita 4 roky bez údržby a zásah už se stal nutností. Jinak lokalita zaroste trnkami.

 Velkým problémem je poloha u silnice, nikoliv kvůli ruchu aut ale kvůli odpadkům, které zde lidé z aut vyhazují. Dále by bylo potřeba vykácet velké akáty.