Lubnické stráně (ZN)

19.10.2017

Lubnické stráně (ZN)

Těsně za hranicí Kraje Vysočina (50 km JZ od Třebíče) se nachází obec Lubnice. Po cestě nejde zabloudit, u Želatavy najedete na říčku Želetavku a pojedete po proudu až do Lubnice. Právě Želetavka určuje ráz zdejší krajiny. Jejím dílem jsou hluboká údolí lemovaná skalními věžemi, rozlehlé louky podél toku nebo prudká úbočí. V okolí Lubnice se z poměrně jasně jižně orientované dívčiny stává neklidná mladice, která se klikatí a stačí k západu. Těsně před vesnicí Lubnice vytvořila nivu a na ni navazující stráň.

Jde o jižně orientované stráně s teplomilnou květenou, které byly snad po celou historii lidského vlivu v území pastvinou. Během staletí vývoje pod vlivem pastvy se stráně staly biotopem širokého spektra teplomilných druhů rostlin a živočichů, vázaných na pastviny.  

Lokalita je ochranářsky významná. Představuje nejdůležitější lokalitu teplomilné flóry a fauny v širším okolí. Zároveň o lokality podobného typu není v okolí nijak postaráno, takže perspektiva udržení biodiverzity je tam nejistá. Se zánikem pastvy v minulosti bohužel došlo k částečné degradaci biotopů, což se mimo jiné projevilo ústupem citlivých druhů. Nemáme přesné záznamy o flóře lokalit v minulosti, ale například vymizení vstavače kukačky (naposledy 1980; Jatiová et Šmiták 1996) je přímým důkazem negativních změn. Takových druhů mohlo být víc. Díky plánované péči je větší šance, že se biodiverzita v regionálním měřítku i do budoucna udrží.

O lokalitu se staráme od roku 2009, kdy jsme vyřezali asi 0,5 ha trnek a pokusili se obnovit pastvu. Vzhledem k organizační náročnosti pastvy na tak vzdálené lokalitě jsme se ji neodvážili zopakovat. Od té doby stráně jednou ročně kosíme. Bohužel jen malou část. Stráň by si zasloužila mnohem větší péči.

Lubnické stráně


mozaikovité kosení

Roste zde řada vzácných teplomilných nebo vápnomilných druhů, pro které lokalita představuje mezní výspu v rozšíření do nitra Vysočiny. Např. chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), záraza žlutá (Orobanche lutea), černýš rolní (Melampyrum arvense), křivatec rolní (Gagea villosa), netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera). 

Během průzkumu v roce 2010 bylo na lokalitě nalezeno celkem 174 druhů brouků, 55 druhů denních motýlů, 5 druhů vřetenušek, 19 druhů rovnokřídlých, 1 druh kudlanky a 1 druh švába. Prokázán byl výskyt 9 zvláště chráněných druhů. 

K nejvýznamnějším druhům patří střevlík Pterostichus melas. Jedná se o druh stepí, pastvin a světlých lesů zejména na vápencovém podkladu. Na lokalitě je poměrně hojný, nejbližší lokality jsou známé z Pálavy a ojedinělý nález z Českomoravské vrchoviny na Třebíčsku.

Z chráněných druhů byly zjištěny 4 poměrně hojné druhy otevřených biotopů svižník polní (Cicindela campestris), střevlík Scheidlerův (Carabus scheidleri), prskavec větší (Brachinus crepitans) a p. menší (B. explodens). K významným druhům suchých biotopů s narušovaným povrchem patří majky. Na lokalitě byl zjištěn výskyt 2 druhů, Meloe proscarabaeus a M. scabriusculus.

Jako zcela výjimečné lze hodnotit spektrum denních motýlů, z celkem 55 zjištěných druhů patří 11 mezi ohrožené nebo zvláště chráněné. K nejvýznamnějším patří velmi početná populace kriticky ohroženého hnědáska černýšového (Melitaea aurelia), která je v rámci Znojemska zcela unikátní. K dalším významným druhům patří zejména soumračník skořicový (Spialia sertorius), modrásek lesní (Cyaniris semiargus), m. jetelový (Polyommatus bellargus) nebo okáč ovsový (Minois dryas).

Nejzápadnější lokalitu v ČR zde má také kriticky ohrožený stepní druh mravenec zrnojed (Messor structor).

Lubnické stráně (ZN)

Jde o jižně orientované stráně s teplomilnou květenou, které byly snad po celou historii lidského vlivu v území pastvinou. Během staletí vývoje pod vlivem pastvy se stráně staly biotopem širokého spektra teplomilných druhů rostlin a živočichů, vázaných na pastviny.